Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pobyt na chatě Orientka - léto 2011

 Adrenalinový víkend na chatě Orientka v Jeseníkách

Tento pobyt jsme si zakoupili na jednom ze slevových serverů. Nabídka obsahovala 3 dny (2 noci) plné adrenalinové zábavy s plnou penzí a ubytováním na horské chatě.

http://www.orientka.cz/

Oficiální nabídka v odkazu zněla:

V ceně vašeho pobytu ubytování v horské chatě, plná penze a celá řada zajímavých adrenalinových aktivit, které můžete zdarma vyzkoušet – samozřejmě pod dohledem zkušených instruktorů:

Lezecká stěna
Jedna z největších lezeckých stěn v České republice, 7 cest k vrcholu, různé výšky a obtížnosti, tři z těchto cest vedou až do výšky 17 metrů!

Vysokolanové centrum 
Výška 16 metrů, 10 lanových mostů a překážek ve dvou výškových úrovních

Bungee-trampolína
Velká trampolína, na které pomocí bungee-lan bezpečně skákat do výšky několika metrů

Lukostřelba
Oblíbený sport pro celou rodinu. Vyzkoušejte si několik druhů luků a naučte se střílet na terč.

Nízká lana
Menší výška než u vysokolanového centra, ovšem o to větší nároky na obratnost a vynalézavost jak tyto lanové mosty zdolat.

Nabídka obsahovala romantické fotografie zachycující ideální pohled na chatu.

 

Naše zkušenosti:

Ubytování:

Po příjezdu na chatu v odpoledních hodinách jsme byli zavedeni na pokoj. Pokoj cca 4 x 4m s dvojpostelí uprostřed rozdělenou prknem a pérovými matracemi, kde opravdu byla cítit každá pružina zvlášť. Další vybavení pokoje byla skříň, která již něco pamatuje, a televize, kde věčně vypadával signál (v rozmezí cca 2 minut). Velmi nás zaujal rozbitý, skoro bych řekla vypáčený, zámek u dveří. Paní, která nás do pokoje uvedla, na tohle upozornění pouze mávla rukou s tím, že zámek funguje, tak co si dělat vrásky.

Sociální zařízení je jedno na celé patro (zvlášť ženy a zvlášť muži). Obsahovalo dvě toalety, dvě umyvadla a u dveří sprchový kout. Nevím jak mužům, ale ženám myslím nebylo příjemné, že při otevření dveří jakoukoliv novou návštěvnicí toalet bylo jako první vidět do průsvitného sprchového koutu. U mužů byl na toaletě proteklý strop. Na druhou stranu na toaletách bylo vždy čisto.

Strava:

Začali jsme večeří prvního dne. U výdejního okýnka podobného ve starých školních jídelnách jsme vyfasovali libovolný počet bramborových knedlíků plněný uzeným na zelí. Poměrně dost nás překvapilo, že nebyl absolutně žádný výběr z jídel. Podávalo se prostě jedno jídlo a kdo měl s ním nějaký problém, měl smůlu. Ti, kdo se snaží jíst zdravě, nebo vegetariáni (což je v současné době normální) mají holt smůlu. Žádné alternativy nejsou k dispozici.

Snídaně - měla probíhat od 8:00 - 9:00. Ke snídani dle slov recepční mělo být vše, na co si vzpomeneme, formou švédských stolů. Při našem příchodu do jídelny v čase 8:10 jsme se koukali na dva téměř prázdné zřejmě obložené talíře se salámi a sýry. Zbylo pár rohlíků a košíček s másílky a malé džemíky, košík s jedním druhem lupínků, hrnec granulovaného čaje, jeden pecen krájeného chleba a krájené koláče. V 8:30 byl doplněn jeden obložený talíř, u kterého se strhla skoro bitva. Lehce znechucená stávající situací jsem si šla nalít alespoň kávu na spravení nálady. Mléko došlo. Nalila jsem si hrnek a chlapík za mnou měl tu smůlu, že kafe sladím - v mističce byla poslední malá lžička cukru, který jsem si vysypala do hrnku. Mělo divnou chuť, kávu mám velmi ráda, ale vypila jsem jen půlku. Že by nedostatek cukru? Uvidíme.

Oběd - svíčková s knedlíkem. Pro milovníky české kuchyně dobré, pro sportovce, vegetariány a zdravě stravovací šílence k ničemu. Každý víme, jak moc se můžeme po svíčkové hýbat. Nejkratší cestou do postele :) Takže pro adrenalinový víkend ne moc praktické. Bohužel - stejně jako ostatních jídel - nebylo na výběr. A jelikož je člověk uprostřed hor, hledat někde nějakou sámošku není úplně jednoduché.

Večeře - začínala v 18:00, přišli jsme v 18:10 a kuchař byl již na odchodu. To by nebyl problém, kdyby ale jídlo nevydával výdejním okýnkem. Měli jsme zapečené francouzské brambory s uzeným. Chuťově byly celkem dobré, až na to, že kuchaři těžce ujela ruka s pepřem. My dospělí bychom si s tímto problém hravě poradili s pomocí něčeho na pití, horší to ale měli děti. Pochybuju, že do některého dítěte tyto přepepřené brambory nějaký rodič dostal (o vegetariánech tentokrát ani nemluvě). Nedovedu si představit, že bych tuto situaci absolvovala třeba s dvouletým dítětem - nevím, kde bych v tuto hodinu scháněla pro malého nějaké poživatelné jídlo. 18:20 využil můj přítel možnosti si přidat, protože ta kostička 10 x 5cm brambor pro velkého chlapa moc nestačí. Kuchyně už byla zhasnutá a nikdo v ní nebyl. Naštěstí se podařilo odchytit slečnu obsluhující u baru/recepce v jednom, aby našla velkou troubu v kuchyni a mému příteli přidala další čtvereček brambor. Potřetí jsme tam již nešli. Chtěla jsem si spravit chuť dobrou, horkou, sladkou kávou s mlékem. Jelikož nechyběla žádná ingredience, zajásala jsem a tento lahodný mok si umýchala. Pouze mě zarazila barva :-O Po nalití mléka do kávy lehce zezelenalo. Rozhodla jsem se tento varovný signál ignorovat, ale po vypití půl hrníčku jsem lehce zezelenala já.

Snídaně - třetí den našeho pobytu končil snídaní a vystěhováním se do 10:00. Snídaně byla stejného typu (opět bitva o rohlíky), chyběl jen koláč. Kávu jsem obešla obloukem a spokojila se s granulovaným čajem nevalné chuti. Nacpali jsme se rohlíky, sbalili kufry a s myšlenkou "tady nás už neuvidíte" jsme jeli na přidruženou chatu Relaxa, kde se měla konat poslední aktivita - lukostřelba a nízkolanové centrum.

 

Okolí: 

Dětský hrad a pískoviště - velmi se nám líbil a být o generaci mladší, tak si ho náramně užijeme :) Takto jsme využili zavěšené orlí hnízda pro četbu oblíbených časopisů. Okolí chaty bylo příjemné, sice právě v rekonstrukci, ale to neubralo na celkovém dobrém dojmu. Chata z venčí vypadala moc hezky.

 

Aktivity:

Snídani jsme zážitkově hodili za hlavu a těšili se na slibované adrenalinové zážitky. Pár jsme jich již v minulosti absolvovali, takže jsme přibližně věděli, co od toho očekávat.

V 10:00 jsme se sešli před chatou, kde se nachází slibované 17ti metrové lanové centrum a lezecká stěna (malá a velká). Zkoušeli jsme nejdříve malou stěnu. Ta byla dělána minimálně pro středně a výše zkušené lezce, ne pro laiky, kteří to zkouší častokrát poprvé v životě. Byl nám zapůjčen postroj, lezečky k dispozici nebyly. Nikdo z 15ti lidí se nedostal přes 4. pole. Někteří ani tam ne. Podruhé už nikdo neměl motivaci to zkoušet.

Bungee-Trampolína - ta se nám velmi líbila, hezký zážitek a rozhodně namáhavější, než se zdálo na první pohled. I když je člověk při výskoku vytahován pomocí lan, poměrně dost se zadýchá a procvičí si tělo. Tuto aktivitu rozhodně doporučujeme, je možné si tu i zaskákat salta, které se člověk většinou bez jištění bojí zkoušet. Nevýhoda byla v pořadnících - na vše se zde čekala fronta a prostor na skákání byl dost malý, asi 5 minut na člověka. Což si při cca 15-20 lidech dokáže čekací lhůtu každý spočítat sám.

Velká lezecká stěna - měli jsme se u ní shromáždit ve 14:00. Začínali jsme ve 14:20, jelikož jsme my dva a instruktor čekali, jestli ještě někdo přijde. Marně. Domníváme se, že to bylo na základě negativních zkušeností z malé lezecké stěny. Říkali jsme si, že třeba bude líp a navíc nemusíme čekat, až se tlupa lidí vystřídá. Bohužel opět jsme se nedostali dál než do 3-4 metrů. Měli jsme ale možnost tuto skutečnost probrat s instruktorem, kterému jsme sdělili naše zkušenosti s jinými lezeckými stěnami. Bylo nám řečeno, že tato stěna nebyla postavena profesionální firmou z důvodu úspory nemalé finanční částky, takže si ji postavili svépomocí. Úspora to byla značná, na druhou stranu stěna měla velké nedostatky vzhledem k tomu, že by měla být účelově postavená pro laiky a rekreanty. Měla bohužel spíše odrazující efekt. Když jsme tyto skutečnosti interpretovali instruktorovi, téměr se urazil, že haníme jeho dílo. Chápu .. na druhou stranu sem už nikdo z rekreantů napodruhé nepřišel, to je signál dostatečný.

Vysoké lanové centrum - toto centrum absolvoval pouze Jirmi, je blázen do lezení ve výškách a lanové centra ho vyloženě chytly. Velmi se těšil na to, že se jedná o cituji "nejvyšší lanové centrum v Čechách, ve výšce až 16 metrů, 10 lanových mostů a překážek ve dvou výškových úrovních". Pro mě to již bylo moc a svoje závratě jsem nepřekonala, za to jsem hojně fotila :) Zde odvážlivců bylo víc. Uvedeme fakta na pravou míru - lanové centrum bylo ve výšce 8,5 metrů, druhá výšková úroveň byla rozestavěná. Překážek bylo pouze 5. Ale i tak stačily k tomu, aby tohoto lanové centra měl člověk plné zuby. Ocelové lano sloužící k jištění bylo v úrovni prsou nebo pod bradou (záleží na výšce člověka a výšce překážky). Velmi nebezpečné, při pádu hrozilo spálení se od lana na obličeji nebo jiný podobný úraz. Při překonávání překážek krajně nepříjemné, člověk se mu musel neustále vyhýbat, protože procházelo přesně středem. Prostřední překážka byly desky lezecké stěny, což byla jedna z nejvíce namáhavých překážek, které můj přítel kdy zažil. Stěna byla extrémě složitá a jedna z mladých účastnic docela nehezky z ní spadla. Jistící lano u některých překážek bylo těsně nad hlavou (kdybych tam šla já, 100% by se mi do něj zamotaly vlasy - všude jsou přilby samozřejmostí, zde ne). Jirmiho pocit z tohoto lanového centra bylo zklamání - jednalo se o nejhorší lanové centrum, které kdy slezl.

Bazén - bylo nám řečeno, že je nonstop k dispozici a je vyhřívaný. Bylo nám doporučeno ho po každém použití přikrýt plachtou, aby teplo neutíkalo. Po našem příchodu do místnosti, které na fotce na webových stránkách chaty Orientky vypadala tak malebně, jsme rozhodně nenabyli pocitu, že je jakkoliv vyhřívaná. S doufáním, že v bazénu bude líp, jsme hupli do totálně ledové vody. Ten také vyhřívání neviděl už dlouho. Hlavně že byl z 2/3 zakrytý plachtou. Jelikož jsme zhodnotili, že tady moc dlouho nevydržíme, s plachtou jsme se nepachtili a udělali těch pár temp (byo jich tuším pět na délku). Vzhledem k tomu, že voda obsahovala tolik chloru, že jsem se bála, že mi slezou vlasy, okolí bazénu bylo poněkud "šmucik". Tady už dlouho nikdo neuklízel. Tím ale nemyslíme to, že chata byla v probíhající rekonstrukci, to nevadí, vadí špína. Po 10 minutách jsme to vzdali a šli se ohřát do vedlejších sprch. Byli jsme upozorněni personálem, že kolísá teplota v zásislosti na použití vody obyvateli po celé chatě. Takže jsme měli sprchu s pár sekundovým střídáním vody studená/teplá. To celé vyvrcholilo vypnutím proudu v celé chatě a jelikož ve sprchách ani na vedlejších chodbách nebylo žádné okno, byla tam v momentě tma jak v hrobě.

Nízké lanové centrum - dalších 7-8 překážek ve výšce 30cm nad zemí. Cituji "Menší výška než u vysokolanového centra, ovšem o to větší nároky na obratnost a vynalézavost jak tyto lanové mosty zdolat.". Nevím, no ... nic moc, prostě takové dětské hřiště. S dětma asi fajn, ale my jste zde bez dětí.

Lukostřelba - následovala hned po nízkolanovém centru. Jako první nás velmi zaujal luk, který dle slov instruktorky "už toho má hodně za sebou a je trošku v rozkladu" a tři šípy (také v rozkladu) pro asi 20ti členou skupinu. Takže opět fronta jak v obchoďáku na levný salám. Instruktorka nevěděla, jak se z luku střílí. Naštěstí se ve skupině ukázalo, že jeden pán už z luku střílel, takže nás všechny poučil. My jsme ale za sebou měli dvouhodinový profesionální výcvik od instruktorů vedoucí lukostřelnice, takže jsme věděli, co střelba z luku opravdu obnáší. Tohle divadýlko se tomu neblížilo ani omylem. Už jen to, že na luku chyběl jazýček na uložení šílu, jedna z nejdůležitějších součástí. Bez ní šíp z uložení padá a člověk musí nahýbat luk, což mu znesnadňuje míření na cíl a přesnou střelbu.

Závěr:

S dojmem "nikdy víc", zklamání a trošku i podvedeni (naštěstí jsme tento pobyt měli ze slevového serveru, platit za tohle plnou cenu, řešili bychom to asi jinou cestou než je recence na internetu) jsme se rozhodli zveřejnit naše zážitky jak z této události, tak i z jiných, které jsme absolvovali dříve a které ještě absolvovat budeme. Musím podotknout, že jsme v minulém týdnu viděli na slevovém serveru opět stejnou nabídku od majitele Orientky (na lyžařský výcvik) a když Jirmi napsal varující zprávu pro případné nic netušící zájemce, byl nemilosrdně smazán.

 

Hodnocení výletu: 

 

Náhledy fotografií ze složky Pobyt na chatě Orientka

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Orientka

(Zogatová, 11. 5. 2019 21:32)

Chata Orientka je v katastrofálním stavu. 13 osob za ubytování a program instruktora zaplatilo 40 tisíc, což je opravdu nepřiměřená částka. Program s instruktorem byl úžasný ale.... Každý den jsme museli prosit, aby zprovoznili topení, na pokojích nebylo uklizeno, kluci měli rozviklaný záchod, díry ve dveřích, díry v dlažbě v koupelně, všude nepořádek... hrůza. Jídlo bylo moc dobré, ale bylo ho málo. Když už jsme zaplatili tolik peněz, tak si myslím, že by personál mohl zařídit to, že nebudeme každý den prosit o to, aby nám přidali více jídla a aby zatopili, když ví, že tam mají ubytovány děti. Chatu Orientku nemohu nikomu doporučit.

orientka-horor

(dana, 30. 8. 2018 17:37)

Ještě teď se nemuůžeme vzpamatovat z toho,do čeho nás chtěli ubytovat.Obratily jsme se ns podpatku a jely pryč,zálohu nám nevrátili a to vše díky lživým webovým stránkám,kde tvrdí,že většina pokojů má příslušenství s na pokojích je televize.Nic z toho není pravda.Pokoje jsou ošošuntělé,doporučujeme nejezdit.

Škoda

(Deniska, 22. 6. 2015 13:26)

Škoda, že nikdy nečtu recenze dopředu a nechala jsem se unést stránkami chaty. Zaplatili jsme jejich plnou cenu a nic co vidíte na stránkách není pravda, bazén vyhřívaný není, voda je ledová u dna špína což je v celém objektu, pokoje škaredé, ošuntělé s předpotomním nábytkem, nevzhledné smradlavé koupelny, jídlo i v r.2015 stále bez možnosti výběru vydáváno u okínka. A pohled otráveného personálu to vše korunoval =(